Dotazy k zkonu 137/2006 Sb.

Otázky a odpovědi

RTS, a.s. se dlouhodobě zabývá zadáváním veřejných zakázek. Při této činnosti se setkáváme s řadou dotazů. Na této straně naleznete nejčastější otázky, se kterými jste se na nás obrátili za účinnosti zákona č. 137/2006 Sb.

 

Dotazy podle kategorií

• » Obecná ustanovení, základní pojmy (75 otázek)
• » Předpokládaná hodnota veřejné zakázky (16 otázek)
• » Zadávací dokumentace a technické podmínky (36 otázek)
• » Kvalifikace dodavatelů (64 otázek)
• » Nabídky (podání, posouzení a hodnocení) (58 otázek)
• » Otevírání obálek (10 otázek)
• » Ukončení zadávacího řízení (24 otázek)
• » Námitky (6 otázek)
• » Ostatní (nezařazené) (49 otázek)

 

Dotazy z kategorie: Zadvac dokumentace a technick podmnky

 

Zadávání staveb bez prováděcího projektu |  04.11.2014

Zvažujeme zadání veřejné zakázky na stavební práce za využití § 44 odst. 5 ZVZ, tedy formou „design & build“. Z dostupných zdrojů jsme zjistili, že zadávání veřejných zakázek tímto způsobem je v České republice dosud velice ojedinělou záležitostí a tudíž se nám ani nepodařilo nikde získat podrobnější informace nebo metodiku obsahující „nějaký“ návod, jak v tomto případě postupovat. Hledali jsme i na stránkách stavební on-line, MMR, a nic, co by nám pomohlo jsme nenašli. Dokonce jsme získali pochybnost o tom, zda je možné veřejné zakázky v ČR tímto způsobem zadávat, a to zejména s ohledem na platnou vyhlášku č. 230/2012 Máte prosím Vás zkušenost se zadáváním VZ tímto způsobem. Můžeme Vás poprosit o Váš názor na zadávání veřejných zakázek způsobem „design & build“ a zároveň i informaci, zda je za stávajících právních podmínek vůbec možné veřejné zakázky na stavební práce touto formou zadávat??? Nevíte, zda existuje nějaká metodická příručka?? Chceme se v procesu zadávacího řízení a následně při realizaci veřejné zakázky vyvarovat zbytečných chyb. Také je naším cílem, aby nám tento způsob realizace přinesl všemi očekávaný užitek.

Zákon v oblasti veřejných zakázek na stavební práce, které zadavatel zadává včetně zpracování projektové dokumentace, nemá mnoho jasných a konkrétních ustanovení. Na jedné straně stojí povinnost zadavatele jednoznačně vymezit předmět veřejné zakázky a umožnit dodavatelům podat obsahově shodné nabídky a straně druhé možnost zadavatele předávat pro zpracování nabídky pouze omezené podklady.

V případě, že zadavatel poskytuje dodavatelům projektovou dokumentaci pro provedení stavby, včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb, má zaručeno, že podané nabídky budou obsahově shodné a porovnatelné.
V případě, kdy je předáván pro zpracování nabídky popis výkonu a funkce, neexistuje žádný právní předpis (obdoba vyhlášky 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr), který by určoval obsah a formu takového popisu. Je pak na dodavateli, aby zpracoval nabídku podle svých odborných zkušeností. To může být problém i pro budoucí případné vícepráce. Vzhledem k výše popsaným rizikům a minimálním praktickým zkušenostem s touto formou zadávání, použití tohoto postupu zejména u významných veřejných zakázek na stavební práce nedoporučujeme.

Závěr:
Z hlediska zákona 137/2012 Sb. není pochyb o tom, že je možné stavební práce zadávat:
a) Podle § 44 odst. 4, tedy na základě PD pro provádění stavby a soupisu prací s výkazem výměr, nebo
b) podle § 44 odst. 5, tedy včetně projektové dokumentace formou stanovení požadavků na funkci nebo výkon.
Pro variantu a) se používají popisy podle Cenové soustavy (např. CS RTS), které se obvykle používají pro sestavení soupisu prací
Pro variantu b) nejsou žádné podmínky, kromě jedné zásadní, že tímto musí být předmět zakázky vymezen v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky.

Lhůta pro vyzvednutí zadávací dokumentace |  17.06.2014

Chtěla bych se Vás zeptat, jestli nevíte jak je to s lhůtou pro vyzvednutí zadávací dokumentace. Někde jsem slyšela, že je to 3 dny. Děkuji za odpověď.

Zákon problematiku vyzvednutí zadávací dokumentace neřeší. Pokud zadavatel postupuje podle § 48 odstavec 2 zákona, tedy ty části, které nebyly uveřejněny na profilu zadavatele, předá či odešle zadavatel dodavateli v otevřeném řízení nejpozději do 3 pracovních dnů a ve zjednodušeném podlimitním řízení nejpozději do 2 pracovních dnů ode dne doručení písemné žádosti dodavatele. Tato lhůta, tedy lhůta do 3 pracovních dnů ode dne žádosti dodavatele, je stanovena jako povinnost zadavatele, pro případy, kdy by zadavatel z nedostatku času nebo nedbalosti zdržoval předání zadávací dokumentace. Povinnost dodavatele, vyzvednout si v určité lhůtě vyžádanou dokumentaci v zákoně uvedena není. Protože jde o úkon, který leží na vůli dodavatele a zdržením v převzetí zadávací dokumentace se dodavatel sám připravuje o čas, potřebný pro zpracování nabídky, je jeho věcí (věcí dodavatele), kdy si vyžádanou dokumentaci vyzvedne. Vyžádání zadávací dokumentace je určitým druhem objednávky, jejíž potvrzení nastoluje vztah mezi zadavatelem a dodavatelem, takže vyžádání dokumentace nastoluje povinnost dokumentaci odebrat, ale kdy je na vůli dodavatele.

Pojmy předpokládaný a minimální v zadávací dokumentaci |  12.05.2014

Ráda bych Vás požádala o odpověď ohledně specifikace v ZD. Zadavatel si v ZD – technickém řešení specifikoval, resp. ošetřil parametry k jednotlivým zařízením slovem „předpokládaný“ rozměr např. dveří. Nabídku pak podali 2 firmy, které obsahovaly odlišné parametry než v ZD. Tudíž se na Vás obracím a prosím o odpověď, zda-li je přístupné uvádět v ZD „předpokládaný či miniální“ nebo musí striktně dodržet parametry bez této specifikace.

Podle ustanovení § 44 odstavec 11 zákona platí, že zadavatel nesmí v zadávací dokumentaci bez objektivního důvodu uvádět obchodní označení, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. V případě stavebních prací lze takový odkaz připustit, pouze pokud nepovede k neodůvodněnému omezení hospodářské soutěže. Jediné, jak zadavatel může legálně vymezit určitý výrobek, jsou tedy jeho požadované vlastnosti či parametry. Povinností zadavatele je však současně vymezit takové požadavky jednoznačně a v podrobnostech tak, aby bylo možné zpracovat nabídku. Jestliže tedy zadavatel použije pojem „předpokládaný“ pak jde o informativní údaj, který dodavateli nestanoví jeho závaznost. Předpokládaný neznamená jediný možný. Pokud je v zadávací dokumentaci použito pojmu „minimální“, znamená to, že vymezená hodnota je nejmenší možnou a jakákoliv hodnota vyšší tuto podmínku splňuje. V takovém případě, kdo nabídne tuto hodnotu pod minimální hranici, nesplnil zadávací podmínky. V ZD lze tedy použít jak pojem předpokládaný či minimální, ale s důsledky, které použití tohoto pojmu vyvolává.

Délka záruky jako hodnotící kritérium |  15.10.2013

Dobrý den,
chtěla bych Vás tímto požádat o Váš názor ohledně stanovení dílčích hodnotících kritérií u veřejných zakázek (VZ) na stavební práce, při použití ekonomické výhodnosti nabídky jako základního hodnotícího kritéria dle § 78 odst. 1 písm. a) ZVZ.
Vyhláškou č. 231/2012 Sb. , kterou se stanoví obchodní podmínky pro veřejné zakázky na stavební práce ( dále jen „vyhláška“) jsou v § 1 určeny bližší požadavky na úpravu náležitostí obchodních podmínek, které je veřejný zadavatel povinen stanovit v zadávací dokumentaci. Dle § 3 vyhlášky obchodní podmínky vždy vymezí:

a) dobu předání a převzetí staveniště,
b) dobu zahájení stavebních prací,
c) lhůtu pro jejich dokončení, d) lhůtu pro předání a převzetí díla a
e) počátek běhu záruční lhůty.

Dále v § 5 vyhlášky je pod písm. f) uvedena povinná obchodní podmínka - délka záruční lhůty. Lze z výše uvedeného vyvodit, že např. lhůtu plnění nebo délku záruční lhůty nelze stanovit jako dílčí hodnotící kritérium u VZ na stavební práce, když musí být dle citované vyhlášky obojí stanoveno jako obchodní podmínka v zadávací dokumentaci? Takto interpretuje vyhlášku náš administrátor, respektive osoba která zastupuje zadavatel v souladu s § 151 ZVZ.

Podle ustanovení § 78 odstavec 4 zákona platí, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. Dílčím hodnotícím kritériem nemohou být smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky. Z citovaného vyplývá, že „zakázány“ jsou pouze smluvní podmínky, jejichž účelem je zajištění povinností dodavatele, nebo platební podmínky, což délka záruční doby není. Je však pravdou, že délka záruční doby je povinnou součástí obchodních podmínek (viz § 5 písmeno f) vyhlášky č. 231/2012 Sb.). Podstatné pro určení, zda kritérium hodnocení splňuje podmínky zákona je, jestli vyjadřuje vztah užitné hodnoty a ceny a současně zda se vztahuje k nabízenému plnění veřejné zakázky. Obě tyto definice délka záruční lhůty splňuje. Lze tedy ve spojení citovaných ustanovení dojít k závěru, že zadavatel obvykle délku záruční lhůty stanoví v obchodních podmínkách, ale pokud se rozhodne stanovit ji pouze minimem nebo jiným popisným způsobem, může ponechat na dodavatelích, aby sami v nabídkách uváděli konkrétní hodnoty, a tyto následně zadavatel poměří v rámci hodnocení nabídek. U veřejné zakázky na stavební práce, kde je záruka běžně a obvykle sjednávána v délce 60 měsíců), se však jeví jako vhodnější stanovit délku záruční lhůty jako obchodní podmínku (tedy shodně pro všechny dodavatele) a nezahrnovat ji do hodnocení nabídek. Je tedy vhodnější podvolit se názoru Vašeho administrátora, než následně obhajovat svůj postup.

Bankovní příslib |  21.08.2013

Je v rozporu se ZVZ, když zadavatel v rámci nabídky požaduje po uchazečích doložení bankovních příslibů?

Zadavatel při přípravě zadávací dokumentace není ve svých podmínkách nijak omezen s výjimkou požadavků stanovených v § 6 zákona. Zadavatel může po dodavatelích požadovat, aby jako součást nabídky předložili dodavatelé i bankovní přísliby o tom, že v budoucnu jim peněžní ústavy vystaví zadavatelem požadované finanční záruky. Tento požadavek zadavatele je však nutní zkoumat ve vztahu k rozsahu a charakteru předmětu veřejné zakázky, a co u jedné zakázky může být považováno za obvyklé a standardní, může nabýt u jiné zakázky diskriminační charakter. Zadavatel tímto požadavkem nahrazuje zčásti předchozí ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady, když požadavek na předložení bankovního příslibu nutí banku přezkoumat, v jaké finanční a ekonomické situaci se dodavatel nachází. Vystavením příslibu banka potvrzuje, že má víru v budoucí ekonomickou situaci dodavatele. Přitom je třeba mít na paměti, že vystavení příslibu peněžního ústavu je finanční zátěží dodavatele, kterou musí podstoupit každý dodavatel, který hodlá podat nabídku, bez ohledu na úspěch či neúspěch v soutěži. I toto může být za určitých okolností chápáno jako prvek diskriminace. I když tedy sám požadavek na předložení bankovního příslibu v nabídce dodavatele není proti zákonu, může mít u některých veřejných zakázek charakter diskriminační podmínky a je vhodnější se mu v zadávacím řízení vyhnout.

Procentické či věcné vymezení možných subdodavatelů |  15.02.2013

Dobrý den,
v první řadě bych Vám chtěl poděkovat za novou sekci "Vzorové dokumenty" přidanou na vašich internetových stránkách. V souvislosti s dokumentem "OBCHODNÍ PODMÍNKY PRO ZHOTOVENÍ STAVBY - ZATEPLENÍ" jsem se chtěl dotázat na problematiku týkající se věcného vymezení části, která nesmí být plněna subdodavatelem. Ve vašich obchodních podmínkách dle mého názoru logicky uvádíte požadavek kladený dokumentem "Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory v OPŽP" vydané Ministerstvem životního prostředí (jedná se o limit max. 15% subdodavatelského plnění, které je jednou z podmínek pro poskytnutí dotace).
V důvodové zprávě k zákonu č. 55/2012 k § 44 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., je však uvedeno následující "Návrh zpřesňuje možnost zadavatele specifikovat tu část veřejné zakázky, kterou musí plnit hlavní dodavatel.
Dosavadní aplikační praxe se omezovala toliko na objemové finanční vyjádření, z tohoto důvodu a ohledem na možnost oprávněných požadavků zadavatele, aby vymezení míry subdodavatelství probíhalo věcně, a nikoliobjemově, se navrhuje změna ustanovení." Dle mého se domnívám, že zákonodárce mylně pochopil "oprávněné požadavky zadavatele", kdy ten chtěl kromě objemového vyjádření i možnost věcně vymezit tedy nikoliv pouhé věcné vymezení se zákazem použití objemového vymezení. Toto mylné pochopení vyplývá i ze současné mě známe praxe, kdy zadavatelé jsou spíše nešťastní z takovéhoto zákonného požadavku.
Vrátím-li se k vašemu dokumentu, zajímá mne, jestli jste při tvorbě vašeho návrhu obchodních podmínek vzali toto zákonné omezení v úvahu, jelikož i Fond životního prostředí se drží toho, aby bylo subdodavatelské plnění vymezeno pouze věcně nikoliv objemově? Fond dále nutí zadavatele, kteří zcela logicky uvedli objemové vymezení subdodavatelského plnění jako podmínku ve svých obchodních podmínkách či zadávací dokumentaci k jejich vypuštění a neuvedení do ZD. Dle mého názoru se tímto postupem dopouští však sám Fond diskriminace v tom smyslu, že uchazeč dopředu ani neví, že takový limit existuje a pokud se do něj nevejde zadavatel má dvě možnosti buď daného uchazeče vyloučit a riskovat jeho, řekl bych oprávněné námitky u ÚOHS nebo nevyloučit a riskovat, že fond na základě překročení subdodavatelského plnění či uvedení tohoto limitu do zadávací dokumentace neposkytne dotaci a tak se dostáváme no neřešitelného problému při stávající právní úpravě či jejího chápání a nekorektního přístupu Fondu.
Můj dotaz na Vás je ještě jednou tento: Jakým způsobem se k této problematice stavíte a jak jste dospěli k závěru, že uvedení 15% limitu do obchodních podmínek je v pořádku ačkoliv Fond toto uvedení zakazuje? Myslím, že tato problematika bude zajímat hodně lidí.
Předem mnohokrát děkuji za odpověď

Zákon o veřejných zakázkách jednoznačně stanoví (§ 44 odstavec 6), že …zadavatel si může v zadávací dokumentaci vyhradit požadavek, že určitá věcně vymezená část plnění předmětu veřejné zakázky nesmí být plněna subdodavatelem …. Z této dikce je jednoznačně patrné, že pokud zadavatel omezení subdodávek na veřejné zakázce hodlá uplatnit, je jeho povinností takové omezení vymezit věcně, nikoliv pouze relativně, např. procentickým podílem z hodnoty veřejné zakázky. Podmínky SFŽP v rámci této oblasti stanoví povinnost příjemcům dotace stanovit v zadávací dokumentaci omezení subdodavatelů tak, aby podíl subdodavatelů nepřesáhl 15% ze stavebních nákladů (není zřejmé co tím pojmem SFŽP myslí?) a současně stanoví povinnost vymezit tento podíl věcně. V této podmínce SFŽP nelze spatřovat rozpor se zákonem, byť o jejím smyslu lze pochybovat.
Vzorové obchodní podmínky společnosti RTS, a.s., jsou obecným dokumentem, bez vazby na konkrétní veřejnou zakázku a nemohou tedy řešit konkrétní věcné omezení subdodávek, proto se omezují relativně procenticky (v zájmu naplnění podmínky SFŽP) a stanoví, že zhotovitel je oprávněn použít pro provádění stavebních prací, dodávek a služeb subdodavatele, avšak jejich podíl (finanční hodnota jejich plnění) nesmí při zhotovování díla přesáhnout 15% z celkové sjednané ceny. Pro tyto účely se za subdodávku nepovažuje dodávka výplní otvorů (vnější okna, dveře, prosklené stěny apod.). Současně obchodní podmínky odkazují na zadávací podmínky konkrétního zadávacího řízení, kde již musí být ono omezení subdodavatelů definováno věcně (tedy popisem prací či konstrukcí). Vzorové obchodní podmínky RTS, a.s., tedy ve spojení se zadávací dokumentací obsahují jak věcné vymezení (zadávací dokumentace) tak závazek zhotovitele k jeho naplnění tak i důsledky jeho případného neplnění (obchodní podmínky).
Nemáme za to, že by novelou zákona bylo zakázáno použití procentického omezení subdodavatelského plnění, je-li současně toto omezení subdodavatelů vymezeno i věcně. Stejně tak máme za to, že podmínka zákona i SFŽP je naplněna i v případech, kdy je v zadávací dokumentaci věcně popsáno, co subdodavatelsky být plněno nesmí nebo naopak co plněno být může. Výsledek takového vymezení je vždy shodný.

Výkaz výměr dle vyhlášky 230/2012 Sb. |  03.12.2012

Je nutné uvádět u každé položky soupisu prací ve výkazu výměr vedle postupu výpočtu množství také odkaz na příslušnou část PD pro provádění stavby, ze které byly tyto údaje získány, tj. dle § 7 odst. (2)? Podle mého názoru to vyhláška vyžaduje. Neexistuje ale jasný návod jak podrobný by výkaz výměr být. Lze to případně vyřešit odkazem např. v záhlaví soupisu prací každého objektu na příslušnou část dokumentace (př.: K výpočtům výkazu výměr v soupisu prací objektu SO 01 se vztahují přílohy č. A.101)? Uvádění čísla každé jednotlivé přílohy dokumentace, která se vztahuje k VV položky (např. A.101.1, A.101.5, A.,101.7, ....) , a stejně tak uvádění odkazů u každé položky se nám jeví jako časově velmi náročné, zejména u větších staveb s mnoha objekty.

Výkazem výměr vyhláška č. 230/2012 Sb. rozumí postup výpočtu celkového množství stavebních prací, dodávek nebo služeb, případně i s popisem odkazujícím na výkresovou nebo textovou část dokumentace tak, aby byla umožněna kontrola postupu výpočtu a tím celkové výměry položky.
Nezbytnost uvedení výkazu výměr, tedy postupu výpočtu celkového množství, u položky soupisu prací je v praxi vždy ponecháno na úvaze zpracovatele soupisu. Položky se stejnou výměrou výkaz výměr neopakují, ale řeší to odkazem, stejně je obvyklé výkaz výměr neuvádět u položek s celkovým množstvím, které nevyžaduje výpočet dokumentovat matematickým postupem.
Výkaz výměr není povinným údajem každé položky soupisu, i když ze znění § 6 vyhlášky lze na povinnost usuzovat, nebylo záměrem vyhlášky měnit stávající praxi.
Podle našich informací předpokládáme, že MMR k povinnosti uvádět výkaz výměr u každé položky vydá na svých internetových stránkách výkladové stanovisko, které umožní postupovat v souladu se zavedenou praxí.

Co vše je textová část zadávací dokumentace? |  16.11.2012

K § 48 odst. 1) textové části ZD na profilu zadavatele. Na semináři jsem slyšel výklad, že dle jejich názoru se v souladu s § 48 odst.1 uveřejní na profilu zadavatele i „textové části projektové dokumentace“ v případě stavební zakázky. Tj. např. průvodní a souhrnné zprávy, různé technické zprávy od všech částí PD / HSV + PSV – např. ZTI, ÚT, EI atd./ včetně výkazu výměr, protože i ten přednášející nazývali textovou částí ZD. V případě „poctivé“ PD to může být celá řada dokumentů. Dosud jsem se domníval, že na profilu zadavatele by měla být zásadně „klasická“ zadávací dokumentace – tedy cca 5-15-20 stran dle náročnosti VZ. Pokud by platila výše uvedená verze, domnívám se, že řada zadavatelů s tím bude mít dost problémů.

Ustanovení § 48 odstavec 1 zákona používá pojem „textová část zadávací dokumentace“, aniž by dále zákon blíže specifikoval, co pod tímto pojmem rozumí. Z tohoto nejasného znění zákona jsou pak odvozeny všechny výkladové problémy. Vezmeme-li v úvahu samu definici zadávací dokumentace (viz § 44 odstavec 1 až 4 zákona) pak její textová část je vše, co lze považovat za text. Bohužel tedy, kromě „klasické“ zadávací dokumentace i textové části příslušné dokumentace (projektové dokumentace pro veřejné zakázky na stavební práce) jako jsou technické a souhrnné zprávy. Máme za to, že to pojmu „textová část“ spadají i soupisy stavebních prací dodávek a služeb. Účelem sporného ustanovení zákona bylo zabezpečení maximální informovanosti dodavatelů při rozhodování o účasti či neúčasti v zadávacím řízení, což může naplnit jen maximum předem volně dostupných dokumentů.

Požadavek na bezúročný dodavatelský úvěr v rámci VZ |  25.07.2012

Dobrý den, prosím o Váš názor k veřejné zakázce na rekonstrukci veřejného osvětlení. Jedná se o VŘ na dodávky (pouze výměna stávajících svítidel za nová LED osvětlení na stávající lampy). Je možné, aby zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval od uchazečích na tuto VŘ bezúročný dodavatelský úvěr v plné výši ceny zakázky a zda je možné, aby tento úvěr byl splácen prostřednictvím roční úspory nákladů na VO.

Dobrý den, stanovení platebních podmínek je v kompetenci zadavatele, ale i při jejich definici musí mít zadavatel na paměti zásady nediskriminace a transparentnosti. Stanovení platebních podmínek pak musí zadavatel řádně odůvodnit v odůvodnění veřejné zakázky. Z dotazu není zcela jasné, zda požadavek na dodavatelský úvěr je výslovně uveden v zadávacích podmínkách (v takovém případě máme za to, že by se jednalo o veřejnou zakázku na služby, kde poskytnutí dodavatelského úvěru by bylo předmětem veřejné zakázky). Spíše se však zdá, že zadavatel v tomto případě stanovil platební podmínky tak, že odložil úhradu za provedení veřejné zakázky na dobu, kdy bude mít k dispozici finanční úspory vzniklé provozem rekonstruovaného veřejného osvětlení a těmi bude splácet provedení veřejné zakázky . Protože zákon zadavatele ve stanovení platebních podmínek nijak neomezuje a platební podmínky jsou nastaveny pro všechny dodavatel shodně, nepůjde v tomto případě o nezákonný postup, protože požadavek zadavatele je vyvolán objektivními podmínkami (nemá peníze). Přesto nelze vyloučit, že některé kontrolní orgány budou považovat takto nastavené platební podmínky za diskriminační, protože zcela jistě brání účasti těm dodavatelům, jejichž ekonomická situace jim nedovoluje poskytovat plnění s dlouhodobou úhradou.

Stanovení nabídkové ceny |  14.09.2011

Dobrý den, dovolujeme si požádat o odpověď na tento dotaz :
v případě, že se jedná o veřejnou zakázku s plněním na dobu neurčitou (svoz odpadů), má dodavatel uvést jako nabídkovou cenu cenu za 4 roky plnněí (analogicky způsobu určení předpokládané hodnoty zakázky) nebo by měl zadavatel požadovat, aby dodavatel uvedl roční platbu a tuto hodnotit.

Dobrý den,
zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách pojem nabídkové ceny nijak blíže nespecifikuje. Naopak ponechává zadavateli volnost při jejím stanovení, tzn., že zadavatel má podle § 44 odstavec 3 písmeno f) zákona vymezit podmínky pro zpracování nabídkové ceny. Mají-li být vymezeny podmínky pro zpracování nabídkové ceny pak musí zcela logicky existovat i obsahová definice nabídkové ceny tak, aby nabídky byly následně v ceně obsahově shodné a porovnatelné. Je tedy na zadavateli aby určil, zda nabídkovou cenou je finanční hodnota za rok či více let plnění (nebo v podstatě za jakýkoliv časový úsek), tak aby nabídková cena optimálně vyjadřovala veškeré požadavky zadavatele na předmět veřejné zakázky. Vyskytují-li se v rámci předmětu veřejné zakázky činnosti, jejichž četnost jsou proměnlivé, některé týdně, některé měsíčně, některé pouze několikrát za rok, pak je roční nabídková cena ideálním vyjádřením. Zadavatel by však neměl opomenout definovat kolik týdnů či dnů má rok z hlediska obsahové shody nabízených cen. Nabídková cena a předpokládaná hodnota u veřejných zakázek, kde je smlouva uzavírána na dobu neurčitou nemusí mít shodné obsahové vyjádření.

Neuvedení hodnot záruky (hodnotící pokritérium) v návrhu smlouvy |  03.05.2011

Dobrý den,
chtěla jsem Vás poprosit o radu. Přílohou zadávací dokumentace byly obchodní podmínky, tak jak jsme zvyklí vyplní se pouze identifikační údaje, popř. termín, cena, sankce a záruka (tady nám nastal problém). V obchodních podmínkách byla uvedená pouze záruka na stavební práce, přičemž v zadávací dokumentaci v bodě hodnotící kritéria měli záruku ještě na technologie a povrchy komunikací. To jsme bohužel do smlouvy nedopsali jelikož to tam uvedené nebylo. Můžeme se nějak bránit nebo je to už předem prohraný boj? Děkuji za odpověď.

Dobrý den,
odpovědět k tomuto konkrétnímu dotazu bez znalosti zadávacích podmínek je velmi obtížné. Není zřejmé, jak zadavatel v zadávacích podmínkách otázku rozčlenění poskytované záruky za jakost vyřešil. Pokud, jak předpokládáme, zadavatel pouze popsal hodnotící kritéria jako různé druhy záručních dob a v obchodních podmínkách, které předložil, dodavateli ponechal „místo“ pouze na doplnění záruční doby na stavební práce, aniž by uložil dodavatelům povinnost a formu uvedení ostatních záručních dob, nemůže dle našeho názoru chybějící údaje pokládat za porušení podmínek zadávacího řízení (v zadání by muselo být výslovně definováno kam a jak je má dodavatel do své nabídky doplnit). Spíše to vypadá na nejednoznačnou zadávací dokumentaci a v takovém případě nelze důsledky nejasnosti přičítat k tíži dodavatele. Bez bližších podrobností nelze ale jednoznačně odpovědět.

Používání obchodních názvů v položkách rozpočtu a výkazu výměr |  21.03.2011

Dobrý den,
používáme pro tvorbu rozpočtů a výkazů výměr SW BUILDpower. Jak je obecně známé, při výběrovém řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek, nesmí být v zadávací dokumentaci nikde uváděny obchodní názvy, konkrétní výrobky apod. Jak je to podle vás s položkami v databázi rozpočtového SW, které v popisu položky obsahují nějaký obchodní název (práce i dodávky), a my jsme povinni tento název vymazat - je nutné takto upravenou položku změnit na R položku, nebo jí můžeme ponechat její původní kód a zásahem do textu položky se nedopouštíme takové editace položky, která ji de facto znehodnocuje?
Předem děkuji za odpověď.

Dobrý den,
ustanovení zákona o veřejných zakázkách týkající se používání obchodních jmen konkrétních výrobků u veřejných zakázek na stavební práce je velmi diskutabilní. Česká republika má z minulosti zaveden jednotný systém popisu stavebních prací, v jehož rámci jsou obchodní názvy používány. Jejich odstranění z výkazu výměr (předpokládám prostým vymazáním z názvu položky) sice formálně požadavek zákona naplní, ale v celém systému „vadu“ neodstraní, protože číselné zatřídění položek stejně na konkrétní výrobek odkazuje. Změna čísla položky na R-položku, jak popisujete, může mít mnohem horší následky, protože tímto krokem dojde k odstranění číselného klíče, který určuje obsah konkrétní položky stavebních prací (tím i následně obsah nabízené ceny), způsob měření či kvalitativní parametry.
Za současného stavu posuzování lze doporučit dvě možnosti :
a) pracně odstranit obchodní jména z názvu položek bez zásahu do číselného klíče položky, s případným doplněním technických parametrů požadovaného materiálu. (viz problémy popsané výše.)
b) Cenová soustava RTS obsahuje od roku 2010 popisy formou technických parametrů, tedy bez obchodních názvů, v plném rozsahu položek stavebních prací a materiálů. Použití této nové databáze vyžaduje novou verzi softwarového produktu, který je právě zaměřen na zpracování soupisu prací do zadávací dokumentace veřejných zakázek. Toto nové řešení umožňuje výstup položkového soupisu s popisem formou technických parametrů nebo s popisem s obchodními názvy. Prezentaci a instalaci nové verze produktu BUILDpower je možno u RTS, a.s. objednat.

Nejednoznačnost zadávací dokumentace |  24.02.2011

V rámci zadávacího řízení byly ke zpracování cenové nabídky předány podklady, které spolu ne zcela korespondovaly. Projektová dokumentace byla předána ve stupni pro provádění stavby, výkaz výměr byl zpracován na PD ve stupni stavebního řízení. Každou dokumentaci zpracovávala jiná firma, takže sobě neodpovídalo číslování místností, značení rozvaděčů.... Po vznášení dotazů bylo zadavatelem řečeno, že máme nacenit předaný výkaz výměr. Jeho obsahem byla i položka na dodávku dvoukřídlého okna daných rozměrů s poznámkou - členění dle stávajících oken. Nyní jsou na stavbu dodávána okna stejných rozměrů, ale čtyřkřídlá. V zadávací dokumetaci byla tato uvedena v tabulce výrobků, ale předmětem bylo nacenění výkazu výměr, kde nebyla uvedena specifikace otevíravého světlíku. Má dodavatel nárok na navýšení ceny, ač podklady byly nejednoznačné?
Děkuji za odpověď

Dobrý den, za úplnost a správnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel. Této odpovědnosti se zadavatel nemůže zbavit ani ji přenést na dodavatele. Pokud tedy příčinou nesprávného stanovení ceny byla nejasnost nebo nepřesnost v zadávací dokumentaci, pak lze dovodit, že za tuto nepřesnost nese zadavatel odpovědnost a s velkou pravděpodobností i za její důsledky. Na druhé straně se odpovědnost zadavatele vztahuje k zadávacímu řízení, jehož výsledkem je smlouvy mezi zadavatelem a vybraným dodavatelem a pro posuzování nároku jedné či druhé smluvní strany jsou rozhodující ustanovení smlouvy. Platí však, že nejasnost způsobená zadavatelem, nemůže být vykládána k tíži dodavatele.

Poskytování zadávací dokumentace po novele (15.9.2010) |  19.11.2010

V § 48 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb. je uvedeno, že v případě, kdy zadavatel v OŘ nebo ve ZPLŘ neposkytne přístup k ZD způsobem umožňujícím dálkový přístup, předá ZD v listinné podobě na žádost dodavatele bezodkladně. Dále je zde uvedeno, že na žádost dodavatele odešle zadavatel ZD v el. podobě, a to ve lhůtách zde pro jednotlivá řízení uvedených. Znamená to tedy, že ZD v listinné podobě by měl mít zadavatel připravenou vždy a el. podobu odesílá až v případě, že o ZD v této formě dodavatel požádá? Máme totiž vše připraveno pouze v el. podobě a nejsem si jistá, zda to v kontextu tohoto zák. ustanovení nebude problém

Celé ustanovení § 48 o poskytování zadávací dokumentace se zákonodárcům úplně nepovedlo. Zadavatel by měl mít k dispozici vždy listinnou podobu zadávací dokumentace, kterou na žádost dodavatele předá nebo zašle dodavateli bezodkladně. Bezodkladně neznamená v tomto případě ihned po obdržení žádosti, ale ihned poté, co je technicky možné listinnou podobu zadávací dokumentace pořídit (u rozsáhlejších projektových dokumentací na veřejné zakázky na stavební práce to může být i několik pracovních dnů). Pokud se týká předávání elektronické podoby, pak takové ustanovení lze naplnit jen v případě, kdy ji má zadavatel k dispozici. Nemá-li ji zadavatel k dispozici, nemůže ji dodavatelům poskytnout. Zákon nijak nepopisuje formát předávané dokumentace, šlo by tedy usoudit, že půjde o jakýkoliv formát na elektronickém nosiči (tedy i *.PDF). Zadavatel však může disponovat zadávací dokumentací, zejména její projektovou částí ve specializovaných formátech, kde práce se soubory je podmíněna vlastnictvím určitého SW. V případě, že by dodavatel SW nevlastnil, tak by byla elektronická podoba zadávací dokumentace pro dodavatele nepřístupná. Rozhodnutí, o kterou podobu zadávací dokumentace požádá, ponechává zákon na dodavateli. Zadavatel by tedy měl být připraven na poskytnutí obou forem zadávací dokumentace a předávat ji dodavatelům v co nejkratších lhůtách.

Stanovení rezervy na vedlejší náklady stavby |  15.11.2010

chtěla bych se zeptat, jak obecně postupovat při specifikaci vedlejších stavebních nákladů v neoceněném výkazu výměr při přípravě výběrového řízení na stavební práce. Uvést pouze jednu položku je nepřípustné, ale ve fázi výběrového řízení pokud mám k dispozici pouze stupeň dokumentace, který není vypracován do stupně projektové dokumentace pro provádění stavby, tak nikdy nemohu přesně odhadnout, jaké všechny vedlejší náklady stavby budou skutečně realizovány. Jedná se mi zejména o díl č. 799 - ostatní stavební náklady a to zejména o položku, kterou bych nazvala "rezerva na neřešené detaily" projektu, která se v rámci daného projektu může/nemusí vyskytnout. Ale i ostatní vedlejší náklady stavby, jako například : náklady na vytýčení stavby a ověření majetkových hranic, na vybavení, zařízení, odstranění staveniště, na uskladnění strojů a materiálu, dopravné, pojištění, poplatky, náklady na provedení všech potřebných zkoušek, inflační vlivy, úroky z půjček, náklady na zpracování dokumentace skutečného provedení stavby, aj.

Základní povinností zadavatele je poskytnout dodavatelům ke zpracování nabídek úplnou a jednoznačnou zadávací dokumentaci. Jednou z podmínek této zadávací dokumentace je i jednotný způsob zpracování nabídkové ceny. Připravuje-li zadavatel výkaz výměr (tedy obecně „slepý“ rozpočet), měl by v jeho rámci vymezit i položku (nebo položky) obsahující náklady, které samy o sobě nebývají součástí položkových rozpočtů, ale jsou obsahem činností definovaných zejména obchodními podmínkami – viz podtržený text v dotazu. Takovéto náklady nejsou spjaty s konkrétním stavebním objektem nebo provozním souborem, ale jsou nebo bývají vztaženy k celé stavbě souhrnně. S popsanými činnosti dodavatelům náklady zcela jistě vznikají a zadavatelem požadované činnosti by měly být zcela jistě součástí nabídkové ceny. Lze je zakalkulovat jako jednu položku, např. „ostatní náklady“, jejíž obsah bude vymezen zadávací dokumentací, současně s uvedením, v jaké části cenové nabídky ji mají dodavatelé ocenit, nebo každá činnost může být popsána samostatnou položkou a samostatně dodavatelem oceněna. Rozsah a požadavek na ocenění záleží na potřebách zadavatele, podle našeho názoru je jedna položka pro ocenění těchto činností postačující. Jiná je otázka spojená s „rezervou“. V dotazovaném případě se vztahuje k neřešeným detailům projektu. Zadavatel by neměl nikde přiznávat, že k podání nabídky poskytuje dokumentaci, která není správná a úplná. Tím by porušil svou zákonnou povinnost (viz § 44 odstavec 1). I z hlediska praktického je ponechání řešení některých „detailů“ na budoucí období velmi diskutabilní, protože umožňuje vybranému dodavateli budoucí zvýšení ceny. Na druhou stranu je třeba připustit, že rezerva je standardní součástí ceny. K tomu viz výkladové stanovisko ÚOHS na jeho stránkách www.compet.cz. Je tedy vhodné rezervu v popsaném případě do ceny zahrnout (tedy stanovit dodavatelům povinnost jejího ocenění), a to relativní hodnotou (procenty) z určité jednotné základny.

Stanovení způsobu hodnocení |  10.11.2010

Dobrý den, zajímal by mě Váš názor, zda je lepší, když při vícekriteriálním hodnocení zadavatel uvede v zadávací dokumentaci, že např. nejvyšší hodnotě záruční doby za dílo /v rozmezí 60 – 120 měsíců/ bude v rámci tohoto kritéria přiřazeno 100 bodů, přičemž případné vyšší hodnoty (nad 120 měsíců) nebudou bodově zvýhodněny a obdrží také 100 bodů, anebo zda má uvést, že pokud hodnotící komise bude považovat některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu za nepřiměřenou, přidělí takové nabídce v rámci kritéria 0 bodů, přičemž za nepřiměřenou hodnotu bude považovat hodnoty mimo rozpětí 60 – 120 měsíců.

Obě alternativy jsou možné. Stanovit způsob hodnocení nabídek je povinností zadavatele a není ve způsobu hodnocení nijak omezen. V prvním případě, kdy je určitá hodnota považována za strop hodnocení a všechny nabídky obsahujícím tuto limitní hodnotu nebo vyšší pak obdrží maximální počet hodnotících bodů nemá dle našeho názoru žádnou právní vadu. Všem je předem jasný způsob hodnocení a žádný dodavatel není omezen ve své nabídce, protože může nabídnout záruční dobu v libovolné délce, jen nabídka „navíc“ už mu nijak nepomůže v hodnocení. Metoda s nepřiměřeností hodnoty má úskalí v tom, že již omezuje dodavatele, který nemůže nabídnout hodnotu vyšší (i kdyby z nějakého důvodu mohl a chtěl). Proto jako vhodnější posuzujeme alternativu první.

Nabídková cena s DPH nebo bez DPH? |  22.04.2010

Dobrý den,
jak by měl postupovat veřejný zadavatel v případě, kdy základním hodnotícím kritériem je výše nabídkové ceny vč. DPH a jsou mu doručeny nabídky od A) plátce DPH s cenou 120 tis. Kč vč. DPH (100 tis. bez DPH) a zároveň od B) neplátce DPH s nabídkovou cenou 110 tis. Kč bez DPH…?
Pokud bude zadavatel hodnotit cenu konečnou, zvítězí uchazeč B – nejednalo by se v tomto případě o neoprávněné zvýhodňování tohoto uchazeče oproti uchazeči A, který má bez DPH nabídku nižší?
Zřejmě by tento problém nevzniknul v případě, kdyby hodnotícím kritériem byla výše nabídkové ceny bez DPH. Tato varianta je ovšem nevýhodná pro zadavatele, protože v tomto případě by vyhrál uchazeč A a zadavatel by musel zaplatit konečnou cenu vyšší než kterou by vyplácel uchazeči B.
Jaký je Váš názor na řešení tohoto problému? Děkuji.

Pro hodnocení nabídkové ceny platí ustanovení § 79 odstavec 2 zákona, kde je stanoveno „Při hodnocení nabídkové ceny je rozhodná její výše bez daně z přidané hodnoty, nestanoví-li zadavatel v zadávacích podmínkách jinak“. Je tedy na zadavateli, aby zvážil, jaká cena (s daní či bez) je pro jeho ekonomickou rozvahu podstatná a tu vymezil jako hodnotu pro hodnocení nabídek.
Stanovil-li tedy zadavatel, že bude hodnotit nabídkovou cenu včetně DPH (takové právo zadavatel ze zákona má), pak samozřejmě již předem „zvýhodňuje“ dodavatele, kteří nejsou plátci DPH a nemusí ke své ceně sazbu DPH dopočítávat. Takové „zvýhodnění“ je však legální a zcela v souladu se zákonem, protože zadavatel v některých případech skutečně platí celou cenu včetně DPH „ze svého“ a nemůže si uplatnit nárok na vrácení DPH. V takovém případě je jeho postup logický.
Přitom je zcela zřejmé, že dodavatel, který není plátcem DPH si při nákupu materiálů nemůže na vstupu DPH účtovanou prodejcem odpočítat a musí ji zahrnout do své ceny, na rozdíl od plátce DPH, který v ceně kalkuluje materiál bez DPH. Takže tento poměr se z celkového hlediska vyrovnává. Tj., zvýhodnění tak zcela zvýhodněním není.

Uvádění konkrétních "nutných" subdodavatelů v zadávací dokumentaci |  29.01.2010

Dobrý den,
chtěla bych Vás požádat o radu ve věci zadávací dokumentace veřejné zakázky, která bude mít předpokládanou hodnotu kolem 40 mil. Kč.
Připravujeme projekt pro realizaci stavby, kdy jeden s mnoha objektů jsou vyvolané přeložky vodovodních řádů. V rámci vyjádření SmVaK a následně v jimi předložené smlouvě máme podmínku cituji: „Při plnění teto smlouvy zabezpečí na svůj náklad realizaci stavby přeložky včetně provádění stavebního dozoru, který si zajistí zde uvedena konkrétní firma včetně jejího zástupce nebo u jiné způsobilé osoby, na které se strany dohodnou.“
My bychom měli tuto podmínku přenést při přípravě VŘ do zadávací dokumentace. Ale je nebo není v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách stanovit přímo realizační firmu pro jednu část z celé zakázky generálnímu zhotoviteli, kterého pak vybereme? Eventuelně mu tuto podmínku stanovit v obchodních podmínkách?
Předem děkuji za odpověď a přeji hezký den.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách v ustanovení § 44 odstavec 9 zákona výslovně zakazuje uvádění obchodních firem s výjimkou případů, kdy je takováto skutečnost dána objektivními podmínkami předmětu veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že se v tomto konkrétním případě jedná o podmínku vlastníka či provozovatele vodovodního řádu, kterou nemůže zadavatel ovlivnit, mohla by tato skutečnost být vnímána jako ona objektivní okolnost. Pro úplnou právní jistotou zadavatele by však bylo vhodnější se uvedení konkrétního obchodního jména dodavatele přeložky vodovodu vyhnout s tím, že jednou ze zadávacích podmínek bude povinnost každého uchazeče zahrnout do své nabídky přeložku vodovodu v zadavatelem stanovené ceně s tím, že její realizace bude provedena subdodavatelsky podle podmínek vlastníka překládaného vodovodního řadu.

Autorský dozor |  05.05.2009

Dobrý den, je správný názor, že autorský dozor na stavbě provádí pouze ten projektant (tj.autor), který vyhotovil projektovou dokumentaci ? A to i v případě, že tento projektant není osobou autorizovanou podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě ? Anebo autorský dozor může provádět i jiný projektant, než který vyhotovil projektovou dokumentaci tj. jiný projektant než "autor", ale podstatné pro autorský dozor je, že se musí jednat o osobu autorizovanou dle zákona č. 360/1992 Sb. v daném oboru, nikoliv to, zda je "autorem" projektu?

Autorský dozor provádí projektant, který vypracoval projektovou dokumentaci. Jeho smyslem je kontrola dodržování schválené dokumentace, podmínek stavebního povolení a dodržování celkové architektonické koncepce stavby. Dále upřesňuje případné nejasnosti ve schválené dokumentaci a posuzuje a schvaluje návrhy na změny oproti schválené dokumentaci.
U staveb financovaných z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen - pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního předpisu (osoba autorizovaná) - zajistit autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§ 152 odst. 4 zák. č. 183/2006 Sb., v aktuálním znění).
Pokud tedy ve Vašem případě projekt oprávněně zpracoval projektant bez autorizace, pak samozřejmě může vykonávat i autorský dozor. V tomto případě není zadavatel povinen zajistit autorský dozor a může se rozhodnout, zda smlouvu s projektantem uzavře či nikoliv.

Zadávací dokumentace v elektronické podobě |  16.03.2009

Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat, zda zadavatel může některé objemné přílohy zadávací dokumentace poskytovat na CD. Není to v rozporu s § 149 zákona č. 137/2006 Sb.?
Děkuji za odpověď.

Ustanovení § 149 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách řeší elektronické prostředky a elektronické nástroje, u nichž ani jeden pojem neplatí pro předání zadávací dokumentace na CD.
V tomto případě lze odkázat na ustanovení § 44 odstavec 1 zákona, kde je definován pojem zadávací dokumentace, kde se výslovně uvádí, že jde o soubor dokumentů, bez identifikace jejich formy (tedy zákon neobsahuje zákaz elektronické podoby ZD, splňuje-li podmínku nediskriminace, tj. je poskytována v běžně dostupných otevřených formátech). Z ustanovení § 48 odstavec 1 a současně odstavec 3 písmeno c) zákona pak jasně vyplývá, že zadavatel předá či zašle zadávací dokumentaci v listinné či elektronické podobě dodavateli.
Zákon tedy připouští elektronickou podobu zadávací dokumentace.

Změna rozsahu veřejné zakázky při prohlídce místa plnění |  22.01.2009

U veřejné zakázky malého rozsahu na projektovou dokumentaci jsme vyzvali 4 uchazeče písemnou výzvou k podání nabídky. Všem uchazečům jsme umožnili prohlídku místa plnění. Na prohlídce byli přítomní všichni uchazeči i kompetentní zástupci zadavatele (stavební technik, vedoucí odd. památkové péče, …). Všechny dotazy uchazečů byly zodpovězeny na místě. Jelikož byli zástupci všech uchazečů na prohlídce, písemně již nebyly informace odeslány. Všichni měli možnost zaslat další dotazy k nejasnostem i po prohlídce místa (odpověď na zaslaný dotaz pokaždé odesíláme všem uchazečům). Žádný z uchazečů další dotaz nevznesl (telefon, e-mail, pošta). Hodnotícím kritériem je nejnižší nabídková cena. Při otevírání obálek měl jeden z uchazečů mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Uchazeč byl požádán o zdůvodnění nízké nabídkové ceny. Bylo zjištěno, že uvedený uchazeč do nabídky nenacenil požadavky, které vznikly na prohlídce místa. Všem uchazečům byl z tohoto důvodu odeslán dotaz, jestli podaná nabídka zahrnuje požadavky zadavatele dle písemné výzvy i požadavky z prohlídky místa. Všichni uchazeči, mimo jednoho s mimořádně nízkou NC, nacenili nabídku kompletně. Dle telefonického sdělení uchazečů potvrzení nebo doplnění nabídky zasílají souběžně poštou i e-mailem (zatím nedoručeno). Jaký by měl být další správný postup při zadávacím řízení u této zakázky malého rozsahu:
1/ v případě že uchazeč s mimořádně nízkou NC nabídku potvrdí a bude garantovat cenu, nabídka bude vybrána jako nejvhodnější
2/ v případě, že uchazeč s mimořádně nízkou cenou, nabídkovou cenu nepotvrdí a bude požadovat navýšení ceny, nabídka nebude hodnocena a nejvhodnější bude nabídka s druhou nejnižší NC
3/ zrušení zadávacího řízení

Ustanovení § 18 odstavec 3 zákona jasně definuje, že pro veřejné zakázky malého rozsahu není zadavatel povinen použít postupy dle zákona (s výjimkou transparentnosti a nediskriminace). Lze tedy dovodit, že ani provedením prohlídky a sdělením dodatečných informací na místě nemohl být zákon porušen. Jen v zájmu transparentnosti, tedy zásady kterou se řídí i veřejné zakázky malého rozsahu, by měl existovat nějaký písemný doklad (zápis z prohlídky), z nějž bude zřejmé, kdo se jí účastnil a jaké informace na prohlídce zazněly. Pokud takový dokument existuje, pak neocenění požadované části je porušením podmínek nabídka by neměla být hodnocena vítězem by měla být tedy nabídka s nejnižší úplnou nabídkovou cenou.. V popsaném postupu zadavatele nespatřuji žádný prvek netransparentnosti či diskriminace, jen podotýkám, že právě v zájmu transparentnosti by měl zadavatel dbát na to, aby veškeré jeho kroky vůči dodavatelům měly písemnou formu. Zrušení zadání je také možným legálním krokem, kdy zadavatel doplní podmínky o spornou část a zadá znovu, ale není to podle mne nezbytné.

Využití jistoty ve zjednodušeném podlimitním řízení |  22.12.2008

Chtěl jsem se zeptat, zda je možné zahrnout do zadávacích podmínek v rámci zjednodušeného podlimitního řízení jistotu k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení.

Pro jistotou platí ustanovení § 67 zákona, kde je v odstavci 1 uvedeno:
Zadavatel může u veřejné zakázky v oznámení otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu požadovat, aby uchazeči k zajištění plnění svých povinností vyplývajících z účasti v zadávacím řízení poskytli jistotu. Jistotu nelze požadovat při zavedení dynamického nákupního systému. Výši jistoty stanoví zadavatel v absolutní částce ve výši do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Jistotu poskytne uchazeč formou složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen "peněžní jistota"), nebo formou bankovní záruky.
Ve výčtu druhů zadávacích řízení, u kterých zadavatel může požadovat poskytnutí jistoty není uvedeno zjednodušené podlimitní řízení, z čehož vyplývá, že u zjednodušeného podlimitního řízení zadavatel poskytnutí jistoty požadovat nemůže.

Změna technického řešení po výběru nejvhodnější nabídky |  07.11.2008

Dodavatel v nabídce, která byla vybrána jako nejvýhodnější (zjednodušené řízení, kriterium pouze nejnižší cena) ocenil výkaz výměr přesně podle zadávacích podmínek. Při jednání před uzavřením Smlouvy o dílo nabídl změnu technického řešení určité části stavby tvořící asi 6 % nákladů stavby, prokázal rovnocenné technické parametry této části s tím, že cena zůstane nezměněna ( v nabídce to udělat nemohl, variantní řešení se nepřipouštělo) . Pokud zadavatel přistoupí na tuto změnu a podepíše SOD (cena zůstává shodná s nabídkou, ale změní se část výkazu výměr), bude tento postup v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách?

Změna původních zadávacích podmínek je vždy velmi diskutabilní. Nelze totiž nikdy s naprostou jistotou vyloučit, že na nové technické řešení by jiný dodavatel nabídl výhodnější cenu. Pro podporu tohoto názoru uvádím citaci z jednoho rozhodnutí předsedy ÚOHS, dle kterého:
Podobně jako orgán dohledu tedy nemohu než trvat na tom, že změna předmětu plnění oproti zadání veřejné zakázky a vybrané nabídce je nepřípustná, a to s odkazem na § 66 odstavec 2 zákona (zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách a obdobně § 82 odstavec 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách – pozn. autora odpovědi), podle nějž zadavatel uzavře písemnou smlouvu s vybraným uchazečem v souladu se zadáním a vybranou nabídkou….
Obecně pak změna technického řešení, byť části stavby, která zadavateli nepřinese žádný užitek, je nadbytečná. Novým řešením by měl zadavatel získat buď nižší cenu nebo vyšší uživatelský komfort, popř., nižší náklady na údržbu. Pokud takováto obdobná „výhoda“ zadavateli novým technickým řešením vznikne, aniž by došlo ke zvýšení sjednané ceny, pak se domnívám, že názor ÚOHS je velmi rigorózní a nerespektuje reálné podmínky provádění staveb, a že takovouto změnu mohou strany na základě svého rozhodnutí učinit, aniž by porušili jakýkoliv právní předpis. Přesto, před rozhodnutím o změně technického řešení by měl zadavatele i vítězný uchazeč vědět, že současný právní názor je vůči takovýmto změnám negativní.

Nevyzvaný uchazeč u zakázky malého rozsahu |  17.10.2008

Je možné u veřejných zakázek malého rozsahu odmítnout požadavek dodavatele, který ústně, telefonicky a nakonec i elektronickou formou požádal o zaslání výzvy k podání nabídky a projektové dokumentace k vypracování nabídky. Svou žádost opírá o zveřejnění seznamu veřejných zakázek malého rozsahu na webových stránkách zadavatele, které zadavatel hodlá realizovat v letošním roce.

Pro veřejné zakázky malého, rozsahu platí ustanovení § 18 odstavec 3 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, kterým je zadavateli umožněno nepostupovat podle ustanovení zákona. Jedinou výjimku tvoří závazné ustanovení § 6 citovaného zákona, podle kterého je zadavatel povinen dodržovat zásady transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení. U veřejných zakázek malého rozsahu postupuje zadavatel podle svého vlastního uvážení. Pokud se rozhodne vyzvat k podání nabídky tři dodavatele (tento způsob je nejpoužívanější) pak žádný dodavatel nemá zákonnou podporu v tom, aby zadavatele donutil zařadit jej do okruhu oslovených dodavatelů. Pokud však některý, nevyzvaný dodavatel projeví zájem (např. zjištěním na webu) je otázkou, proč by měl být odmítnut. Zásada rovného zacházení je platná pro všechny, tedy jak pro vyzvané tak pro nevyzvané dodavatele a zadavatele nemá žádný objektivní důvod, proč žádost o účast v řízení odmítat. Máme-li uvedenou problematiku shrnout, pak zadavatel nemá povinnost žádosti dodavatele o zařazení do okruhu vyzvaných dodavatelů vyhovět, ale mohl by tímto postupem porušit ustanovení § 6 zákona o veřejných zakázkách.

Námitky pro zadávací dokumentaci |  09.10.2008

Obracím se na Vás s prosbou o radu v následující situaci. Zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel námitky proti zadávacím podmínkám. Ve lhůtě do 10 dnů pro přezkoumání námitek uplynula lhůta pro podání nabídek a rovněž proběhlo otevírání obálek. Zadavatel po otevření obálek uznal námitky jako oprávněné. Stěžovatel uvedl, že jako nápravu požaduje úpravu zadávacích podmínek (které považuje za diskriminační) a tudíž i prodloužení lhůty pro podání nabídek. Dle našeho názoru tento požadavek nelze splnit, protože lhůta pro podání nabídek již uběhla. Jako jediné řešení nápravy považujeme zrušení zadávacího řízení (jedná se o otevřené řízení) a to dle § 84 2e). Postupoval zadavatel správně? A jak by zadavatel měl postupovat v případě, že lhůta pro podání nabídek by sice uběhla, ale nabídky by do rozhodnutí o námitkách neotevřel? Tj. bylo by oprávněné, kdyby zadávací řízení zrušil, nebo by měl přistoupit k úpravě zadávacích podmínek a prodloužení lhůty, přesto, že byly již podány nějaké nabídky?

Zjistí-li zadavatel kdykoliv v průběhu zadávacího řízení, že některé z podmínek zadání jsou v rozporu se zásadami zákona, pak je jeho povinností takový stav napravit. Právě doba zjištění takového stavu rozhoduje o způsobu nápravy. Před podáním nabídek lze nalezenou vadu odstranit tak, že zadavatel z vlastního podnětu provede změnu v kvalifikačních podmínkách, tuto změnu uveřejní formou opravného oznámení v Informačním systému a přiměřeně prodlouží lhůtu po podání nabídek. Pokud však je vada zjištěna až po podání nabídek, pak nelze postupovat jinak, než v souladu s ustanovením § 84 odstavec 2 písmeno e) zákona zadávací řízení zrušit. Na zadavateli nelze požadovat, aby zadávací řízení dokončil, když v jeho průběhu byl porušen zákon, v tomto případě nesprávnou formulací zadávacích podmínek.

K druhé části otázky pak sděluji, že pokud jsou již podány nabídky nelze lhůtu pro jejich podání prodlužovat, protože tato lhůta již uplynula (není tedy co prodloužit).

Pozdní žádost o zadávací dokumentaci |  23.07.2008

S žádostí o poskytnutí zadávací dokumentace se na zadavatele obrátil zájemce po uplynutí lhůty dle § 48 odst. 2 zákona o VZ (nejpozději 5-ti dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek). Zadavatel má vůli dokumentaci poskytnout. Bylo by v souladu s rozhodovací praxí ÚHOS, pokud by mu nehledě na zákonné lhůty zadávací dokumentaci poskytl? Příslušné ustanovení je sice striktní, ovšem rozhodovací praxe může být jiná. Přesto bych se nerada hned v samém počátku veřejné soutěže dopustila chyby.

Odpověď není zcela jednoznačná, protože dle mého názoru je jedním ze základních prvků transparentnosti dodržení zákonem stanovených lhůt. Z tohoto pohledu by žádost o poskytnutí zadávací dokumentace měla být předložena v zákonem stanovené lhůtě. Pokud je však žádost zadavateli doručena po uplynutí lhůty dle § 48 odstavec 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon), je třeba zkoumat nejen slovní vyjádření zákona ale i jeho smysl. Základním smyslem zákona je pak zajistit v maximální míře soutěžní prostředí a nediskriminovat žádného z potencionálních zájemců nebo uchazečů o veřejnou zakázku. Z tohoto pohledu je pozdní podání žádosti o poskytnutí zadávací dokumentace zájemcem sice vadou, která však omezuje (ztěžuje) zpracování nabídky pouze pro tohoto zájemce tím, že bude mít kratší čas na zpracování nabídky. Má-li zadavatel zadávací dokumentaci k dispozici a může na žádost zájemce reagovat, pak není porušením zákon, pokud zadávací dokumentaci zájemci poskytne. Domnívám se však, že pozdní podání žádosti vyviňuje zadavatele z dodržení lhůt pro předání či zaslání zadávací dokumentace uvedených v odstavci 1 § 48 zákona.

Kopie nabídek |  23.07.2008

Je oprávněný požadavek zadavatele na předkládání kopií nabídek?

Tato otázka je poměrně komplikovaná, protože kopie nabídek slouží výhradně pro potřebu zadavatele, resp. pro potřebu hodnotící komise. Vytváření potřebných kopií je pro dodavatele nákladné a zadavatel požadavkem na kopie nabídek přenáší na dodavatele náklady nezbytné pro potřebu zadavatele. Z tohoto pohledu je požadavek zadavatele neoprávněný. Na druhou stranu jsou nabídky ve většině případů pevně svázány a zabezpečeny proti manipulaci s nimi a jejich kopírování je složité a mnohdy i nemožné. Z tohoto pohledu by byl požadavek na vytvoření kopie (jedné nikoliv více) nabídky dodavatelem oprávněný, protože z této kopie, již nesvázané, si zadavatel může vytvořit potřebný počet dalších kopií. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže však zaujal k této podmínce jednoznačné stanovisko, a to, že požadavek na kopii (kopie) nabídky je v rozporu se zákonem, protože není jiným požadavkem na zpracování nabídky a je tak v rozporu s ustanovením §44 odstavec 3 písmeno e) zákona (viz pravomocné rozhodnutí S084 z roku 2008).

Formální požadavky na nabídku |  23.07.2008

Mám dotaz k formální stránce podané nabídky. V zadávacích podmínkách zadavatel vymezil podání nabídek uchazeči takto: "Nabídky budou podány v listinné podobě (vylučuje se elektronická forma nabídky), v českém jazyce, ve dvou vyhotoveních, a to jednou jako originál a jednou jako kopie."
Jeden z uchazečů podal nabídku pouze v originálu. Je absence kopie nabídky považována za důvod pro vyloučení ze soutěže při otevírání obálek či nikoliv?

Položená otázka není vůbec jednoduchá. Podle ustanovení předchozího právního předpisu (zákon č. 40/2004 Sb.) by takováto „vada“ nabídky nebyla důvodem k vyřazení nabídky, protože podle názoru ÚOHS nebyly formální vady nevztahující se k plnění předmětu veřejné zakázky důvodem k vyloučení. Zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách však došlo ke změně definice pojmu „zadávací podmínky“, kterými dle § 17 písmeno l) zákon rozumí – cituji:
zadávacími podmínkami veškeré požadavky zadavatele uvedené v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zadávací dokumentaci či jiných dokumentech obsahujících vymezení předmětu veřejné zakázky,
Z této definice je zřejmé, že jakákoliv podmínka je zadávací podmínkou a hodnotící komise musí při posouzení nabídek dle § 76 odstavec 1 zákona posoudit splnění zadávacích podmínek. Nesplňuje-li nabídka zadávací podmínky (jedno kterou podmínku) musí být vyřazena. Tím lze odpovědět i na druhou část otázky. Vyřadit by neměla komise pro otevírání obálek, ale až hodnotící komise při posouzení nabídek. Jakkoliv se může zdát vyřazení nabídky pro takovouto vadu nelogické a „nespravedlivé“, není možné z výše uvedené definice zadávacích podmínek dovodit nic jiného než, že veškeré podmínky jsou si rovny a nelze vymezit co je podmínkou, která je důvodem pro vyřazení a co podmínkou, jejíž nesplnění by mělo být „přehlédnuto“.

Výkaz výměr a zadávací dokumentace |  18.07.2008

Součástí zadávací dokumentace pro stavební práce dle zákona č.40/2004 Sb. o veřejných zakázkách byl výkaz výměr, který byl jak pro zadavatele, tak pro uchazeče závazný z hlediska zpracování ceny, k tomuto výkazu se vztahovaly jak méně, tak vícepráce. V novém zákoně č.137/2006 Sb., již není uvedeno, že by výkaz výměr byl závazný pro stanovení ceny zakázky. Rozhoduje tedy o ceně celý obsah ZD tj. projektová část, technické podmínky, výkazy výměr, textová část ZD, obchodní podmínky, i když některé uvažované náklady nejsou přímo uvedeny ve výkazu výměr?
Platí tedy, že když je někde v ZD náklad zmíněn, že jej musí mít uchazeč do položek zadavatelem předloženého výkazu výměr zahrnuty (rozpuštěny), pokud nevznese dotaz k vyjasnění ZD a tyto náklady nejsou do výkazu zadavatelem doplněny?

V ustanovení § 44 odstavec 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách je výslovně uvedeno „Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel“, i když tedy není v zákoně věta o prioritě výkazu výměr, pak z této obecné odpovědnosti se dá poměrně lehce vyvodit, že nelze přenášet na uchazeče zákonnou povinnost zadavatele a požadovat na něm aby přezkoumával, co ve výkazu výměr chybí nebo je jinak, než v jiných částech zadávací dokumentace. Má-li být dokumentace správná (za což ručí zadavatel) pak výkaz výměr musí být v souladu s ostatními částmi projektové dokumentace a pokud není, pak jeho oceněním podal uchazeč nabídku v souladu se zákonem a nelze na něm požadovat aby do něj zahrnoval nějaké jiné položky. Chápu problém, který může tato zákonná konstrukce vyvolat při realizaci stavby, protože vytvořit „bezchybný“ výkaz výměr je v mnoha případech nadlidský výkon, ale kromě již zmíněného je povinností zadavatele jednoznačně vymezit předmět veřejné zakázky a ani tuto povinnost by zadavatel nesplnil, kdyby mezi jednotlivými dokumenty vymezujícími předmět veřejné zakázky byl nesoulad (nebyly by jednoznačné). Následný smluvní vztah pak nese důsledky vad výkazu výměr.

Používání obchodních názvů |  18.07.2008

Oproti předchozím zvyklostem dle původního zákona o zadávání veřejných zakázek chceme v projektové dokumentaci (včetně výkazu výměr) uvádět obchodní názvy výrobků s tím, že bude výslovně uvedeno, že se jedná o vymezení standardu. Je takový postup možný?

V zadávací dokumentaci pro zadání veřejné zakázky zákon výslovně zakazuje (§ 30 odstavec 9) zadavateli uvádět obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení , specifická označení zboží apod. Jedinou výjimkou je, pokud by takový postup byl odůvodněn předmětem veřejné zakázky nebo pokud by předmět veřejné zakázky nebylo možné popsat jinak. Takový postup však není odůvodněn u veřejné zakázky na stavební práce, kde lze požadované konstrukce vymezit technickým popisem. Naše současné zvyklosti jsou však zcela opačné. V projektové dokumentaci se vyskytují zcela obvykle názvy výrobků či firem, a to jak ve výkresové či textové části, tak zejména ve výkazu výměr. Prozatím je tento trend kontrolními orgány tolerován, ale zejména u zakázek, na jejichž financování se podílí Evropská unie to může být problém, protože z hlediska unijního práva jde o porušení zákona a zvýhodnění konkrétního dodavatele. Stejně tak je tomu podle českého práva, ale prozatím, jak je uvedeno výše, je tento postup vnímám jako obvyklý. Při striktním výkladu zákona nepomůže ani definice uváděných obchodních jmen jako vymezení standardu, protože standard lze vymezit i popisem technických a kvalitativních parametrů. Proto je vhodnější, omezit uvádění obchodních jmen na minimum a v případě možnosti je zcela vyloučit.

Průzkum trhu u zakázky malého rozsahu |  18.07.2008

Předpokládáme zadat veřejnou zakázku malého rozsahu na dodávku zboží, kterým je v tomto případě pořízení (nákup) sond používaných při monitoringu jakosti povrchových vod. Dle jejich tvrzení splňuje požadavky na sledovaná měření pouze sonda Fluoro Probe, kterou dodává jediný dodavatel v ČR. Jakým způsobem pak mohu dokladovat průzkum trhu, aby bylo zřejmé, že mnou požadovanou dodávku může splnit skutečně tento jediný dodavatel?

Pro veřejné zakázky malého rozsahu platí v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen zákon) ustanovení § 18 odstavec 3, ze kterého je zřejmé, že zadavatel není povinen postupovat podle zákona u veřejných zakázek malého rozsahu s výjimkou povinnosti dodržet zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Jestli je zadavatel přesvědčen, že technické požadavky pro jeho dodávku u veřejné zakázky malého rozsahu je schopen splnit pouze jeden dodavatel, nemůže takový závěr získat jinak, než průzkumem trhu a pro svoji právní jistotu by měl tento průzkum (nikoliv cenový, ale technický) písemně dokladovat. Pak mu nic nebrání, aby takovouto zakázku zadal jedinému dodavateli.

Neúplný výkaz výměr |  18.07.2008

Ve výkazu výměr předávaných zadavatelem uchazečům, se vyskytly položky u kterých nebylo uvedeno množství měrných jednotek. Požadované dodávky byly popsány, ale nebylo u nich uvedeno množství. Zhotovitel se nyní domáhá zvýšení sjednané ceny s tím, že položky, které neměly množství nezahrnul do své nabídky.

Ustanovení zákona o veřejných zakázkách (je jedno zda zákon č. 40/2004 Sb., nebo zákon č. 137/2006 Sb.) jednoznačně definuje odpovědnost zadavatele za správnost a úplnost zadávací dokumentace. Pokud tedy zadavatel předložil uchazečům ke zpracování nabídkové ceny podklad, který byl neúplný, pak nese důsledky tohoto porušení zákona. Je pravděpodobné, že pokud položka neměla uvedeno množství, mohl uchazeč předpokládat, že není požadována a neocenil ji tedy v rámci své nabídkové ceny. Na druhou stranu měl možnost si každou nejasnost zadávací dokumentace (a uvedení položky bez množství nejasností zcela určitě je) nechat zadavatelem vysvětlit, což neučinil. Nevěnoval tedy zpracování nabídky dostatečnou odbornou péči, protože předpokládám, že z jiných dokumentů měl možnost požadavek na dodávky popsaných položek dovodit. Přes výše uvedené je nutné si uvědomit, že zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ke kterému dotaz směřuje, jasně definoval závaznost a prioritu výkazu výměr pro zpracování nabídkové ceny. Proto je nárok zhotovitele s největší pravděpodobností, i když ne zcela bez jeho viny, oprávněný.

Obsah zadávací dokumentace VZ na stavební práce |  26.02.2008

Dle § 44 odst.4 zákona 137/2006 Sb. musí zadávací dokumentace na stavební práce mimo jiné obsahovat:
a) projektovou dokumentaci stavby nebo jinou dokumentaci podle zvláštních předpisů zpracovanou do podrobností nezbytných pro zpracování nabídky,
b) soupis stavebních prací, dodávek nebo služeb s výkazem výměr, a to rovněž v elektronické podobě.
Jaký stupeň projektové dokumentace je tedy nutné poskytnout uchazeči o veřejnou zakázku na stavební práce - Projektovou dokumentaci pro stavební povolení (DSP) nebo Projektovou dokumentaci pro provádění stavby (DPS) tak, aby byl dodržen §44 odst.4 b) zákona

Vzhledem k tomu, že dotaz zní „co je nutné“, pak je to projektová dokumentace pro stavební povolení ve smyslu ust. § 158 stavebního zákona, doplněná o soupis stavebních prací s výkazem výměr. V běžném názvosloví je to tedy projekt přikládaný k žádosti o stavební povolení (DSP). U tohoto stupně projektové dokumentace však může působit problém vypracování podrobného a úplného výkazu výměr (správnost a úplnost je vyžadována v § 44 odstavec 1 zákona, poslední věta). Vhodné, ale nikoliv nezbytné je tedy poskytování projektové dokumentace pro provedení stavby, protože pouze tento stupeň dokumentace zaručuje zadavateli, že poskytl dodavatelům všechny relevantní údaje ke zpracování nabídek. V praxi se tento problém přesouvá do vlastního plnění veřejné zakázky, kde řada staveb prochází změnou původně sjednané ceny vyvolané právě změnou projektové dokumentace předávané jako podklad pro zpracování nabídek a mezi projektovou dokumentací pro provedení stavby. Je tedy na zadavateli, jakou strategii zvolí při zadávání konkrétní veřejné zakázky s tím, že by měl zvážit důsledky takového rozhodnutí. Obecným pravidlem pak je, že by zadavatel měl pro zpracování nabídky dát takové podklady, které umožní podat uchazečů obsahově jednotné a závazné nabídky. Takovouto podmínku plní ve většině případů jen projekt pro provedení stavby (DPS).

Uvádění obchodních názvů v zadávací dokumentaci |  04.12.2007

Obracím se na Vás s dotazem, v zadávací dokumentaci potřebuji specifikovat materiál. Jak to má být uvedeno aby jsme neporušili zákon, např.dlažba z dlažebních žulových kostek a chtěli bychom kostky z Jesenické žuly. Je možné to tak upřesnit?

Zákon pro obdobné případy obsahuje ustanovení (§ 44 odstavec 9 zákona):
Není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, nesmí zadávací dokumentace, zejména technické podmínky, obsahovat požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, pokud by to vedlo ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků. Takový odkaz lze výjimečně připustit, není-li popis předmětu veřejné zakázky provedený postupem podle § 45 a 46 dostatečně přesný a srozumitelný. Zadavatel v takovém případě umožní pro plnění veřejné zakázky použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení.Jakoukoliv definici konkrétního výrobku (tedy i jesenické žuly) zákon nepřipouští, není-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Pokud se jedná o druh dlažby, měl by být spíše než názvem definován technickými parametry, barvou, zrnitostí či jiným obdobným způsobem, u kterého může být jako příklad uvedena jesenická žula, ale je nezbytné připustit i jiný druh materiálu, který technické a kvalitativní parametry beze zbytku splňuje. Je však otázkou, zda určení lokality těžby žuly má takový specifický charakter, který by zvýhodňoval určité dodavatele. Takovouto žulu, resp. výrobky z ní, může nakoupit kterýkoliv dodavatel (jediným zvýhodněným je tak těžařská společnost, která v dané lokalitě těží žulu). Přesto doporučujeme definovat typ „jesenická žula“ pouze příkladmo.

Rozdíl mezi skutečným stavem předmětu díla a zadávací dokumentací |  08.10.2007

Jedná se o změnu předmětu díla v případě,že je stavba oceněna v nabídkovém rozpočtu položkově a dojde ke změnám ve skutečném výskytu hornin?
V položkovém rozpočtu jsou uvedeny horniny 3 a 4. Ve skutečném výkopu je zaměřen a geologem potvrzen výskyt hornin 5 a 6.Jejich fakturování by ve svém důsledku znamenalo navýšení nabídkové ceny a je to investorem stavby odmítáno se zdůvodněním, že to není změna předmětu díla

Vzhledem k tomu, že v dotazu popisovaná zakázka byla zadána jako veřejná zakázka, lze odpověď vyvodit z odpovědnosti zadavatele za správnost a úplnost zadávací dokumentace, na jejímž základě byla nabídková cena zpracována. Pokud zadavatel vymezil ve výkazu výměr, že předmětem jeho veřejné zakázky jsou zemní práce v kategorii zatřídění zeminy 3 a 4, pak tímto vymezením definoval technické podmínky předmětu veřejné zakázky a pokud je skutečnost vinou nedostatečného nebo neúplného geologického průzkumu jiná, pak jde o změnu předmětu. Je to zcela obdobný případ, jako by původní konstrukce byly cihelné a následně byly zadavatelem požadovány jako železobetonové (ani v tomto případě by předmět jiný nebyl, ale je jiná jeho technická specifikace). Odpovědnosti za zadávací dokumentaci se zadavatele zbavit nemůže a její vady (tedy vady zadávací dokumentace) jdou k tíži zadavatele.

Lhůta pro vyzvednutí zadávací dokumentace |  01.08.2007

Může si zadavatel určit dobu, po kterou si mohou uchazeči vyzvednout zadávací dokumentaci? Konkrétně se ujedná o Zjednodušené podlimitní řízení a zadavatel v zadávacích podmínkách uvedl, že dokumentaci lze vyzvednout nejpozději do 15 dnů po dni odeslání výzvy k podání nabídek. Dle zákona § 48 by tato lhůta měla být nejpozději do 5 dnů před uplynutím lhůty pro podání nabídek

Lhůty pro poskytování zadávací dokumentace definuje zákon v ustanovení § 48 odstavec 2. Jde o taxativní ustanovení, které zadavatel nemůže nijak omezit. Je možné, že tato vazba zůstala zachována i v případě podmínky zadavatele (nejsou známy data odeslání výzvy a data podání nabídek), ale jakékoliv zkrácení práva dodavatele na podání žádosti o zadávací dokumentaci by bylo závažným porušením zákona.